Polykarbonát
Polykarbonáty patří mezi termoplastické polymery čili termoplasty. Snadno se zpracovávají např. vstřikováním nebo lisováním za tepla. Mají dobrou tepelnou odolnost, odolnost proti nárazu a dobré optické vlastnosti. Patří proto mezi komoditní plasty.
Název polykarbonátů je odvozený od funkčních karbonátových (uhličitanových) skupin (-O-(C=O)-O-), které v jejich řetězci spojují monomerní jednotky.
Syntéza polykarbonátu
Polykarbonát se používá např. jako materiál pro výrobu domácího i laboratorního nádobí, elektronických přístrojů, displejů, osvětlení apod. Je také základním materiálem pro výrobu kompaktních disků. Rovněž skla ochranných brýlí, zejména vojenských s balistickou odolností jsou převážně vyrobena z polykarbonátu.
Informace byly čerpány ze stránek Wikipedia.cz.
Polykarbonátové desky
V běžné praxi se setkáváme zejména s polykarbonátovými deskami. Tyto desky jsou plastové pláty vyrobené z polykarbonátu. Využívají se zejména ve stavebnictví a zahradním průmyslu. Mezi konkrétní produkty vyrobené z polykarbonátových desek patří skleníky nebo zahradní přístřešky, zastřešení garážových stání apod… Dle potřeby se vyrábějí v různých tloušťkách.
Životnost polykarbonátu v průmyslovém a zahradním využití může být 20 až 35 let v závislosti na okolním prostředí. Díky UV filtru, který většinou na jednom povrchu obsahují, jsou odolné vůči slunečním paprskům a UV záření, takže n slunci nekřehnou ani nežloutnou.
Informace byly čerpány ze stránek Wikipedia.cz.
